tempus fugit...ale jak...

Ani nevím jak, najednou je druhý týden semestru. Mám už v "To do listu" napsáno tolik úkolů, referátů a seminárek, že se svým formátem začíná podobat toaletnímu papíru. Jednu věc vyřídím, další dvě se objeví. Začínám řešit diplomku - témata zveřejnili už minulý týden, ale děs, běs hrůza. U poloviny těch názvů ani nevím, o čem to je a z většiny té druhé poloviny se mi ježí vlasy děsem a zvedá žaludek hnusem (Wittgensteina fakt nedávám). A ono to přibejvá. Jakmile se objeví jedna povinnost, začnou okolo ní náhle emergovat povinnosti další, a to exponenciální řadou...

Šťastný čínský nový rok

Loni se doslova roztrhl pytel s přáními ke šťastnému novému čínskému roku. Pokud čtete můj blog pravidelněji, tak to už víte. A také víte, že jsem poněkud rozčarovaná z toho, jak evropsné nakládají s tím, co je neevropské. Mé rozčarování vzniklo přibližně v polovině loňského roku, kdy jsem dostala "do rukou" nový Corel a chtěla zjistit, co to umí. Místo, abych ale jen tak čmárala, rozhodla jsem se začít pracovat na "projektu". Jeho tématem bylo, jak už jistě tušíte, přání ke šťastnému roku hada.

Proč nikdo nepřeje hadům?

Loni touhle dobou se internetovým světem prohnala vlna "šílenství", kterou bych nazvala krátce a jednoduše oslavami příchodu roku draka. Evropané si orientální svátek vyložili po svém, a tak se motiv draka nebo i čerstvě vylíhlého dráčátka objevoval i na klasických PF-kách a přáních nového roku. A protože jsou někteří z nás, obyvatel starého kontinentu, přeci jen trochu chápavější vůči tradicím dálného východu, našli si, že čínský nový rok se s tím naším novým rokem zas až tak nekreje, a posílali přání ještě do poloviny února. No proč ne. A teď mi řekněte...jsem opravdu tak naivní, když jsem čekala, že se obdobná mánie strhne i následující rok?