Rýmovačka...zase...

No řekněte, napadl by někoho z vás kousavější způsob, jak napsat kritiku na Pražáky, než rýmovačka? A ještě ke všemu hned ve formě klasického sonetu s jambickým veršem? Jinak se mi dnešní výlet do našeho hlavního města líbil. Omlouvám se všem slušným Pražanům, proti kterým nic nemám a mezi kterými mám dobré kamarády a známé, ale tohle muselo ven. Jich se to samozřejmě netýká...

Tai-chi - cesta k harmonii trochu jinak

Aikido - cesta v souladu s energií. Bojové umění, ke kterému mě před více jak rokem přivedl spolužák. Pracuje s energií oponenta (jedno jestli s tou prokázanou - kynetickou, nebo s tou "teoretickou" - totiž s ki) a obrací ji proti němu. Aikido není o tvrdém střetu s protivníkem, je o plynulých pohybech, o možnosti vždy přestat bojovat a rozejít se civilizovaně. Náš sensei nás učí, že nemáme zakrnět. Máme se dál rozvíjet. Poznávat svoje limity a možnosti, růst a sílit jak duševně, tak fyzicky. Podporuje nás ve zkoušení - jiných stylů, dalších bojových umění...dodala jsem si tedy odvahy a vydala jsem se zkusit si i jiné bojové umění. Umění, které taktéž pracuje s energií, totiž tai-chi.

Nález a ztráta

Čirou náhodou, našla jsem v podšívce své bundy flashdisk. Ne, není to tak, že bych ten flashdisk nikdy neviděla. Je můj, znám ho dobře. Ztratila jsem jej někdy na přelomu března a dubna loňského roku, v tu samou dobu, co jsem zjistila, že drobáky z mé kapsy nemizí jen tak, nýbrž se ztrácejí díky díře, která byla už tak veliká, že mi jí propadl i mobil…tak jsem to vlastně zjistila. Smutná, jelikož flashdisk mi byl dán darem, jsem se smířila s faktem, že už se s ním nikdy neshledám a utěšovala se myšlenkou, že se snad dostal do dobrých rukou a že teď slouží a pomáhá nějakému jinému studentovi.

Změna je život...

Jestli něco z hloubi duše nenávidím, pak jsou to právě změny. A možná pro to nenávidím i leden, měsíc, který se rok co rok nese ve znamení změn. Jízdní řády, DPH, ceny, zákony, daně, na co si vzpomenete, to se mění v lednu. A člověče, zvykej si. a až si zvykneš, tak to zase změníme. Nicméně, změna je život. A tak se lednová změna se nevyhne ani mému blogu.

Uměý, umělá, umělé. Ve skutečném světě...

Umělý: přídavné jméno tvrdé. Význam: záměrně vytvořený člověkem. Synonyma: nepřirozený, syntetický. Ekvivalenty v cizích jazycích: artificial, künstlich... Nějak zjišťuji, že žijeme v umělém světě. Nebo ne?

Ve 22 letech poprvé na taneční a hned potom na věneček

V dnešní době, kdy je absolvování alespoň základního kurzu považováno za samozřejmou součást středoškolského vzdělání, se nadpis může zdát poněkud divný. Ale je to tak. V době, kdy jsem studovala střední školu, mě do tanečních nevzali. Ne pro to, že bych byla nějaký podvratný živel a oni se styděli mě přijmout, ne pro to, že by nebylo místo. Ale pro to, že jsem neměla tanečního partnera. Zní to divně, ale je to tak. V Táboře a okolí je nedostatek chlapců, a tak je podmínkou přijetí do tanečních fakt, že se slečna musí přihlásit už v páru. 

Vážený pane Havle...

Vracím se domů ze zápočtu, unavená jako kotě. Až teď mám možnost pokochat se noční Plzní, oblečenou do slavnostních vánočních světýlek. Poprvé si mohu trochu užít adventu a předvánoční nálady. Tedy, mohla bych, kdyby všude na ulicích nevisely černé prapory a skoro na každém rohu nebyla vaše černobílá fotka...