Back to beginning

Po roce úsilí a snažení se jsem opět na začátku. V září půjdu do prváku, konečně na navazující obor, na který chci. Kredity, které jsem celý rok pilně sbírala a předměty, které jsem plnila s vidinou, že mi budou uznány alespoň jako "béčkové", jsou mi teď na nic. Obor byl reakreditován, studijní plán totálně přeokpán, rozbourán a postaven celý znova. Snad je to i dobře... 

Moonlight - Upířína, co má hlavu a patu?

Po hodně dlouhé době začínám plnit slib daný před více jak rokem, totiž, že se podívám na zoubek některým z velkého množství upířin a upířinek, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Nečekala bych, že jinak oblíbené téma ve mně bude vzbuzovat tolik odporu a bude mě stát tolik síly, abych o tom něco napsala. Nakonec se mi ale přeci jen podařilo něco zplichtit, a tak přináším rychlou a velice subjektivní (ne)recenzi na detektivní upířinu (ano, čtete dobře) s názvem Moonlight. A ne, nemá s Twighlitem nic společného.

O andělích

Máme doma dva anděly. Ne, nebudu psát o našich dvou kocourech, ani o rodičích či prarodičích, i když i oni pro mě bezpochyby anděly jsou. Chci psát o dvou dřevěných sochách andělů. na které teď často myslím, a to sice ve spojení s Leonadrem da Vincim, umělcem, který je zároveň i tématem mé seminární práce. Studium knih k tomuto tématu mi již přes dva měsíce poskytuje přehršel námětů k úvahám...

Šílenství jménem vylepšování

Všichni vylepšují. Ať se podíváte kamkoliv, samé zlepšováky. Každý se snaží být lepší, než ti ostatní, nějak se odlišit, přijít s něčím novým, lepším a cool. Nejvíc se tenhle trend projevuje na internetu. To mi potvrdí každý, kdo se pravidelně přihlašuje na nějakou sociální síť. Updaty, opravy, nová rozhraní a úpravy nových rozhraní jsou tam na denním pořádku. Změna frčí, změna je cool. Změna je dynamická a živá. Změna je něco, co mě poslední dobou nevýslovně vadí....

Opožděně o plesu, na který bych asi nešla, nebýt toho, že jsem na něj dostala lístky...

Plesy a taneční zábavy, to byly až donedávna události, kterým jsem se vyhýbala. Jednak nebylo s kým na ně chodit, jednak jsem neuměla tancovat (a vlastně si pořád netroufám tvrdit, že bych to nějak uměla). Situace se tedy změnila - snad k lepšímu a tak je jen na místě, že si s přítelem občas vyhlédneme nějaký ten ples, oblékneme se do společenského a jdeme se bavit. Nebo se o to alespoň pokoušíme. Se zpožděním se zde tedy hodlám rozepsat o návštěvě jednoho takového bálu.

Semík

Dnes jedna aikidsitická předělávka, aneb co ze sebe člověk vytlačí, když musí psát seminárku, strašně se mu do toho nechce, vůbec mu to nejde a přemýšlí, jestli stihne večerní trénink...(Zpíváme na melodii písničky "Okoř")

Protest proti protestu

V Plzni se protestuje. Má milá, klidná a pohodová alma mater posledních několik týdnů vře a klokotá nepokoji. Nejprve protestovali studenti práv, teď už jsou na nohou všichni. Každý nosí odznáček, zapaluje symbolickou svíčku, účastní se protestního pochodu. Významné osobnosti plzeňské akademické půdy vydávají prohlášení a posílají otevřené dopisy. A já mám strach, a tak sedím doma na prdeli a nesouhlasně bručím...