Jak si Kim Kardashian zaregistrovala Kimono

Nikdy by mě nenapadlo, že budu na svém blogu psát o Kim Kardshian, nedej Bože, aktivně "googlit" její jméno a sledovat (byť jen krátkodobě) její instagram. Kim je sice poslední dobou dosti diskutovaná a mediálně exponovaná osobnost, její výstupy, produkty a extempóre ale šly až dosud mimo mě. To se změnilo přesně 26. června ráno, když mi na instagramu začaly vyskakovat negativní komentáře k jejímu dalšímu počinu, totiž, že si nechala zaregistrovat slovo "Kimono" jako svojí značku. Což by asi ještě nebylo tak hrozné, kdyby se tak nerozhodla označit stahovací spodní prádlo…

Databáze knih (aneb Porovnání online databází knih, které jsem měla tu čest vyzkoušet, 3. část)

I přes nedávné pokusy internet regulovat jak z hlediska obsahu, tak z hlediska legislativy, se stále jedná o poměrně svobodný (byť ne anonymní) prostor, a kdykoliv se v kybersvětě objeví něco nového, podobné produkty na sebe nikdy nenechají příliš dlouho čekat. Vody českého kyberprostoru nejsou výjimkou, a tak vedle ČBDB funguje i další portál s prostým, ale všeříkajícím názvem - Databáze knih.

Dlouhou dobu jsem o ní nevěděla, dokud mě kolegyně z práce neposlala pozvánku. Stránky mě zaujaly vzhledově i obsahově. Navíc, pozvánka přišla ve chvíli, kdy dění na ČBDB poněkud stagnovalo. Přidejte ještě zvědavost, a máte hned důvod se zaregistrovat. A tak to přesně bylo u mě.

Poprvé v oblacích

Zážitky z prvního letu mohou někomu připadat nudné a triviální, zvlášť, pokud jste už někdy někam letěli, nebo pokud dokonce létáte pravidelně. Na tomto místě se tedy sluší poznamenat, že pokud patříte mezi takové lidi, a čistě subjektivní líčení vás nezajímá, dál už nečtěte.

Také už dál nečtěte, pokud se na svůj první let teprve chystáte, a sháníte relevantní a objektivní informace, jako jsou časy potřebné k odbavení, co si s sebou můžete vzít do příručního zavazadla, a co už musí jít do zavazadlového prostoru. Vzhledem k tomu, kolik toho bylo napsáno na webových stránkách leteckých společností a nejrůznějších blogů a webovek zaměřených na cestování, je to zbytečné. Jejich majitelé či správci si dali dost velkou práci a sepsali pro vás tyhle informace v co nejúhlednější a nejsrozumitelnější formě. A zcela jistě to zvládli lépe, než bych toho byla schopná já…

Česká Bibliografická DataBáze (aneb Porovnání online databází knih, které jsem měla tu čest vyzkoušet, 2. část)

Přiznávám, že sepsání tohoto článku mi zabralo mnohem delší čas, než jsem plánovala. Jednak pro to, že jsem musela nejprve dát dohromady svůj počítač, který se jednoho dne zjančil tak, že pomohla jen reinstalace Windows, a jednak pro to, že server, který jsem se rozhodla popsat jako další, v posledních několika měsících přišel s několika změnami, které jsem vyhodnotila za tolik zásadní, že jsem se rozhodla článek přepsat, aby popisoval aktuální stav. I když, vzhledem k tempu, s jakým server v posledním půl roce přichází s novinkami, bych se nedivila, kdyby už za pár dní zase bylo všechno jinak…

Vedete si svoji "online knihovničku"? (aneb Porovnání online databází knih, které jsem měla tu čest vyzkoušet, 1. část)

Ještě tak zhruba ve svých 17 letech jsem si myslela, že mít v oblibě četbu knih bude něco jako diagnóza nebo postižení. Jedno, jestli šlo o beletrii nebo literaturu faktu. Pozitivní vztah ke knihám mě v očích mého okolí zařadil do škatulky podivínů. Takových, se kterými nikdo nechce nic mít, a kteří jsou odsouzeni k tomu, strávit život nepochopeni okolím, mezi zaprášenými policemi s knihami, s brýlemi na nose, a pořád sami. V tom lepším případě s kočkou. S příchodem na vysokou, a s tím, jak jsem začala víc používat internet, jsem zjistila, že zdaleka nejsem sama, kdo se dobrovolně rozhodl trávit podstatnou část svého volného času s nosem zabořeným do knih. Ba naopak, že takto postižených je nás víc. Vlastně, že je nás po světě rozeseta docela slušná řádka. A že na tom není nic divného, ba, dokonce, si mnoho lidí z knihomolství vytvořilo životní styl.

Těžko říct, zda je příčina v tom, že internet poskytuje určité zdání anonymity, a tak si spousta lidí, kteří se jinak moc neprojevují, odhodlá vyjádřit své názory. Každopádně, je to právě kyberprostor, kde se už pěknou řádku let docela úspěšně formují komunity knihomolů, lačnících po tom, sdílet své zážitky s knihami, a názory o nich, s obdobně smýšlejícími lidmi. Stačí jen se podívat, kolik blogů, vlogů a internetových stránek (rozličné kvality) je věnováno knihám. Konec konců, když budete hledat, najdete pár těch recenzí i zde.

Jsitě, ne každý má potřebu se až do detailu rozepisovat, ovšem jakási potřeba vést si přehledy, statistiky a seznamy přečteného, či ještě nepřečteného, je vlastní ještě mnohem více lidem, než nutkání sdílet své knižní zážitky. A pokud máte navíc možnost své přehledy porovnat s dalšími obdobně postiženými, je to celé ještě lepší. A tak není divu, že za tímto účelem vznikají databáze knih. A dávno už to není trend jen v zahraničí. I já si vedu takovýto seznam, a protože jsem nezůstala jen u jedné databáze, rozhodla jsem se svoje zkušenosti s knižními databázemi shrnout v tomto a v následujícím článku...nebo dvou...

Propadla jsem Pokémonu GO

Ano, jakkoliv absurdní se to vzhledem k mému věku může zdát, je to tak. Začalo to celkem nevinně, když mi vzhledem k mému zdravotnímu stavu bylo doporučeno šetřit se, ale zároveň se také hýbat. Ale zase, aby to nebylo moc namáhavé.

Kam mě zavál osud

I když si myslíte, že máte svůj osud pevně ve svých rukou, přicházejí pravidelně situace, kdy si najedou připadáte unášeni vírem okolností, a kdy nemůžete dělat nic, než se nechat nést proudem a doufat, že ta jízda brzy skončí, a že z toho vyváznete, pokud možno bez zranění na těle i na duši a jen s drobnou kocovinou. Já takové jedno období zažívám. Už vlastně trvá něco přes rok, což je poněkud děsivá skutečnost, o to děsivější, že nejspíš ještě nějakou dobu trvat bude. Jsou to ale právě tyhle hektické zvraty ze života, které přinášejí užitek, díky kterým se člověk posune někam dál a ze kterých lze něco vytěžit, ať už materiálně, nebo na duševní úrovni.