středa 29. dubna 2009

Chci vyprávět Vám příběh...

Chtěla bych Vám vyprávět příběh. Legendu o hrdinovi tak věrném svému pánovi, že za něj bojoval v předem prohrané bitvě. O rekovi tak statečném, že se mu podařilo průběh bitvy zvrátit a vyhrát. O rytíři v lesklé zbroji, který neváhal a bil se tak dlouho, až se jeho bělostné roucho zbarvilo do červena. Ten rytíř se stal legendou a jeho roucho se stalo vlajkou jednoho státu. Chtěla bych Vám povědět ten příběh, popsat nejmenší detaily bitvy a vychválit hrdinství výše zmíněného reka. Nepovím. Ten rytíř a ta legenda, to nejsou moje výmysly. Jméno toho rytíře se ztratilo v propadlišti dějin, stejně jako fakta. Zůstala jen legenda o bílém pruhu na jinak do ruda zbarvené látce, který se objevil, když rytíř po boji odepnul opasek a odložil meč. Zůstala nádherná pověst a onen stát.

pátek 17. dubna 2009

Hodně štěstí

"Bože, co je tohle za budovu? To není škola, to je bludiště," myslím si a zoufale hledám mísnost, ve které mám dělat přijímačky. Mám se dodtavit nejméně třicet minut před začátkem, jinak nebudu ke zkoušce připuštěna. Zatím jen na nečisto, takže kdybych to nestihla, nic by se nestalo. Jen bych bezdůvodně vyhodila do luftu pětistovku. Do očí se mi hrnou slzy. Na liduprázdné chodbě vrážím do jakési osoby. Má na sobě modrou mikinu, přes zameno tašku, vlasy vyčesané do culíku, je trochu vyšší než já. Padám, ale nedopadnu. Zachytila mě, ptá se, jestli jsem v pořádku. Ano, jsem. "Děkuju. Můžu se zeptat, jak se dotanu do místnosti číslo...?" "Jo, můžeš. Musíš jít..." Vysvětluje mi cestu. Na tváři jí pohrává úsměv. Trochu zlomyslný, určitě se baví. Děkuju jí a vydávám se podle jejích rad k místnosti. Ještě na mě na schodech volá, že mi přeje štěstí, hlavně mám zachovat klid... Otáčím se, ale ona už tam není...

pondělí 6. dubna 2009

Verfolgt!!!

Schon wieder, er folgt mich immer wieder, egal wo oder wie weit ich gehe. Wenn ich mich umsehe, kann ich ihn immer wieder sehen. Dieser dunkle Schatten, der folgt mich, nein, der Verfolgt mich seit Morgen früh, bis spätesten Abend. Kann ich ihn irgendwann loswerden? Aber wie? Und Wo? Kann nicht wegrennen, mich irgendwo verstecken? Ja, das ist das! Schnell wegspringen. Geht das? Nein, er kann mich immer wieder finden.

Ich kann ihn im Sommerschein sehr gut sehen.

Aber wo versteckt sich mein Schatten, wenn es dunkle Nacht ist?