Když jsem přijela do Plzně za studii, měla jsem pocit, že se kolem mě roztrhl pytel s akcemi s japonskou tématikou. Ve chvíli, kdy jsem si začala dělat čas, abych tyto akce mohla navštívit, jako by to všechno najednou přestalo. Kdo si počká, ten se dočká, říká se. Mně se ale čekat nechtělo, a tak jsem i s přítelem vyrazila do Prahy. Tam o takové akce opravdu není nouze, a jedna vyšla i na dobu, kdy jsem měla čas. A tak jsem letos v květnu vyrazila na druhý ročník festivalu Asie vzdálená a blízká. A rovnou s pár dalšími lidmi.
„Svoboda znamená zodpovědnost. To je důvod, proč se jí většina lidí bojí.“ — George Bernard Shaw
Zobrazují se příspěvky se štítkemFood-blogging. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFood-blogging. Zobrazit všechny příspěvky
čtvrtek 31. srpna 2017
sobota 12. prosince 2015
Matcha linecké cukroví? Proč ne...aneb další pokus o kulinářský zážitek, který málem skončil nezdarem
Jak by řekl Němec, es Weihnachtet. Blíží se Vánoce a vzduch je prosycen zvláštní atmosférou těšení se, nervozity, napětí a dobré nálady. Snad žádný jiný čas v roce není tak plný kontrastů, jako právě advent - skoro až nesnesitelné napětí dětí z nejistoty, co letos najdeme pod stromečkem, se mísí s nervovým vypětím hospodyněk, které smýčí, pečou, zdobí, a tak dál. I když razím teorii, že Ježíšek se narodil v chlévě, a tak bych neměla moc uklízet, aby se mu u nás líbilo, přeci jen předvánoční shon potrefil i mně. A tak, i když jsme jen dva, peču cukroví. Všeho všudy tři druhy, a předpokládám, že většinu rozdám. Letos jsem se navíc rozhodla vyzkoušet nové cukroví - linecké, obohacené o práškový čaj matcha.
středa 4. června 2014
Jak jsem dělala onigiri
S přítelem již delší dobu pošilháváme po japonské kuchyni. Nedávné návštěvy japonských dní v Praze a v Plzni nám dovolily ochutnat několik druhů suši a též být svědky jejich přípravy. A tak jsme začali pošilhávat po přísadách do oné světoznámé japonské delikatesy a přemýšlet o tom, že bychom si zkusili nějaké to suši utlapkat vlastními silami. Konečné rozhodnutí se do toho pustit padlo asi před týdnem, kdy v jednom nejmenovaném obchodním řetězci (který pochází z Anglie a jehož název je zkratka dvou jmen jeho zakladatelů) probíhala akce na asijská jídla a suroviny a všechny přísady se tak daly sehnat s opravdu velkou slevou. Místo suši jsme se ale rozhodli nejprve vyzkoušet jiné japonské jídlo, poněkud jednodušší na přípravu, tak zvané onigiri.
neděle 1. září 2013
Není Indie jako Indie
Můj kamarád vyjel na léto na praxi do Indie. Jestli Vás zajímá, jak se tam má a co tam zažívá, navštivte jeho Blog. Já nikdy neměla odvahu na to, odjet na tak dlouho a tak daleko pryč, a tak trávím své poslední prázdniny doma a odpočívám. Po uplynulém akademickém roce to potřebuji jako prase drbání. Nicméně i tak jsem neodolala kouzlu Indie a tak si v létě užívám alespoň jejich dobré jídlo. A jelikož jsem měla trochu chuť experimentovat, zrodil se kdesi vzadu v mé lebeční dutině nápad navštívit několik indických restaurací a porovnat je. A i když mi všude chutnalo, ukázalo se, že opravdu není Indie jako Indie.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)