Na co v Bibli zapomněli - úkol z překladatelského semináře, část druhá

Situaci už znáte z předchozího příspěvku: Úryvek z Bible ve středověké angličtině a zadání přeložit jej do angličtiny moderní, s milou třešinkou na dortu v podobě úkolu převedení textu do jiného žánru. Toto je můj druhý a poslední pokus tento úkol zpracovat. Ten pokus, který jsem přednesla učitelce a reakce na něj byla lepší, než jsem čekala.

!!!Následující příběh zpracovává náboženské téma, lze jej proto považovat za nábožensky citlivý. Cílem příběhu nebylo a není jakkoli znevažovat či ponižovat Křesťanství jako náboženství, filozofický směr či jako způsob života!!!

Chci uvěřit - úkol z překladatelského semináře, část první

Představte si následující situaci: dostanete úryvek King´s James Bible, tedy anglické obdoby naší Bible Kralické. Úryvek je, samozřejmě, ve středověké angličtině. Váš úkol, jak jinak, zní přeložit ten úryvek. Ale ne do češtiny, to by bylo moc jednoduché. Takže hezky do moderní angličtiny. Ale nejen to. Jako bonbónek musíte onen úryvek přepsat tak, aby to byl jiný žánr, než biblické vyprávění. Interview, rozhlasové vysílání, zpráva v novinách, co je jen libo. A protože jsem člověk, který nezná výraz "trochu kreativní", asi jsem to lehce přepískla a přepracované verze jsem stvořila hned dvě. Toto je tedy můj první pokus, ten, o kterém učitelka neví, a pokud nečte tento blog, tak se o něm ani nedozví. 

!!!Následující příběh zpracovává náboženské téma, lze jej proto považovat za nábožensky citlivý. Cílem příběhu nebylo a není jakkoli znevažovat či ponižovat Křesťanství jako náboženství, filozofický směr či jako způsob života!!!

"Ty máš blog a nemáš Facebook?"

Tak touto otázkou mě uzemnil jeden můj kolega, když zjistil, že i já, exot nad exoty, bloguji. Jeho šok byl tak veliký, že mi okamžitě vysvětlil, že mít blog a nemít Facebook je blbost, protože když nemůžu dát svoje články na xichtobichli, nebude je nikdo číst a vůbec nikdo nebude chodit na můj blog. Jasný, jak facka, ne? Nutno podotknout, že onen kolega byl tímto zjištěním tak konsternován, že mě poprosil, abych mu poslala odkaz.

A zase jedna ze života

Život je někdy pes. A tak se stane, že se pohádáte s přítelem, se kterým dosud všechno klapalo. A zatímco on si odejde do hospody, ona zůstane doma. V rozrušení se rozhodne odjet někam pryč, a tak sedne do auta a se slzami v očích vyrazí na cestu. A jak tak jede a bulí, uvědomí si najednou, že ho strašně miluje a že bez něj nemůže být. A tak mu chce zavolat a říct mu to. A jak tak volá, mobil jí vypadne z ruky. A tak se pro něj ohne. A ve chvíli, kdy se ohne, strhne volant doleva. A jak strhne volant, narazí se svou bílou dodávkou do protijedoucího modrého auta. Takové bouračky se ve světě stávají každou chvíli. Asi bych o ní ani nepsala, kdybych v tu chvíli neseděla právě na zadním sedadle onoho modrého auta.

Bubny...bubny zní v hlubinách

Znáte tu scénu z Pána prstenů, kdy se Společenstvo ocitá v dolech v Morii a Gandalf čte poslední zápis trpasličí kroniky? Jeden z půlčíků pak nechtěně strčí do vědra, a to padá dolů do hluboké studny a trvá dlouho, než dopadne. A potom se v hlubinách rozezní bubny a to dunění je všechno, jen ne dobré znamení...