V posledních asi dvou letech u sebe pozoruji zvláštní zálibu ve sbírání náhodně nalezených semínek do hlíny, a sledování, co z nich vyroste. Tento nenáročný koníček, kterému se věnuji hlavně ve chvílích, kdy už opravdu nemám sílu na nic jiného, než rýpat se v hlíně, začal dosti nenápadně, když jsem zjistila, že ibišek, co kvete před vchodem do našeho domu, má plody. Jen tak, z legrace, jsem z nich tehdy vyloupala semínka a dala je do hlíny. A světe div se, ono nejen, že to vyklíčilo, ale i to docela vyrostlo a vykvetlo, a teď plánuji, jak takhle vzešlé dva ibišky, které se mají docela k světu, zazimuji, až přijdou opravdové mrazy.
Po ibišku následovaly chilli papričky, kterým se u nás na balkoně docela dařilo, letos ale bohužel nebyla síla se o ně starat, a tak jsem je ani nezasela. Čirou náhodou jsem ale našla pár semínek katalpy, a té se ku podivu taky podařila, i když z pěti zasazených semínek vyklíčily pouze tři, a moji neodbornou péči přežil pouze jeden exemplář.
"Strkání věcí do hlíny" dostalo letos na podzim poněkud neobvyklou perspektivu, když na konci září silný vítr zpřelámal větve stromům na Plzeňsku. Při jedné z procházek parkem jsem tak narazila na větrem "orvané" šištice magnolie, a tak mě nenapadlo, než si jednu vzít, donést si jí do práce, a začít zkoumat, jestli by se toho dalo pro můj "zahrádkářský" koníček nějak využít.
Magnolie - strom nejen pro okrasu
Magnólií známe přes dvě stě druhů, a máme pro ně i české jméno. Hezky česky se magnólii říká šácholan, a krom toho, že se jedná o oblíbenou okrasnou dřevinu, olej z magnólie tvoří součást drahých kosmetických přípravků a údajně voní po citrusech.
Využití má i magnoliové dřevo, které je tvrdé a trvanlivé. V Japonsku je například tradičním materiálem pro výrobu nábytku.
Kůra stromu se používá i v tradičním čínském lékařství, a o látky v ní obsažené se zajímá i západní medicína, údajně totiž dokáží zabít rakovinotvorné buňky.
Co že jsem to teda vlastně sebrala?
Magnólie jsou krytosemenné rostliny, a to jedny z nejstarších krytosemenných rostlin vůbec. Kvetly na naší planetě už v době, kdy po ní kráčeli dinosauři. To, co se ocitlo u mě v kapse, a co jsem si donesla do práce a následně domů, je souplodí připomínající šištici. Právě svému šišku (postaru šách) připomínajícímu plodu vděčí magnolie za své české pojmenování.
Podle toho, na jaký druh zrovna narazíte, mají plody různou barvu, od zelené přes nažloutlou až po sytě růžovou. A jeden růžový exemplář jsem si ukořistila já.
Jak jsem se dočetla, semena je potřeba nechat dozrát. Zralá jsou ve chvíli, kdy šištice začne pukat. Semena jsou v šištici uložená po jenom až po dvou v komůrkách, a aby byla dobře chráněná, jsou semena ještě potažená voskovým, jasně oranžovým obalem.
Ve chvíli, kdy komůrky praskají, nevypadávají semena ven, ale zůstávají ze šištice buď trčet, nebo visí na tenkých vláknech. V ten moment připomíná šištice cosi vetřelčího, nebo alespoň z jiné planety pocházejícího, a asi i mírně odpudivého.
Hm, a co dál?
Aby bylo možné semena použít k výsevu, je potřeba jasně oranžový, kožnatý obal odstranit. V přírodě se o to postarají ptáci, pro které jsou prý semínka magnolie vydatnou pochoutkou před migrací. V domácích podmínkách se o to musíme postarat my.
Metod, jak je oloupat, jsem našla na internetu hned několik, a vybrala jsem tu nejjednodušší - slupku jsem prostě narušila nehtem, a semínko jsem z obalu vyloupla. Počítejte s tím, že "slupka" je hodně olejnatá, a ruce potom prostě lepí, šťáva z nich navíc barví, obdobně, jako třeba vlašské ořechy. Stejně jako u vlašských ořechů ale zabarvení po pár dnech z rukou pustí. Příjemné na loupání bylo, že i semena voní po citrusech.
Samotná, obalu zbavená semena jsou tvrdá, černá a svrasklá. Je potřeba je tzv. stratifikovat. To znamená dát je do vlhké půdy nebo do písku, a šoupnout je do chladu, a to na dva až na tři měsíce. Pak teprve je možné je začít vysévat.
Magnolie klíčí dlouho a nepravidelně, takže teď mám v ledničce zavřenou plastovou mističku s pískem, ve kterém mi spinkají semínka magnolie. Občas ji chodím kontrolovat, jestli se mi v ní neobjevila plíseň, zatím je ale vše v pořádku.
Čas vytáhnout semínka z lednice nastane někdy na přelomu prosince a ledna. Do té doby tedy budu čekat, a další info o tom, jak se můj pokus vyvíjí, napíšu příští rok…
Zdroje:
http://www.vitaminybezcenzury.cz/rostlinne-extrakty/magnoliehttps://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%A1cholan#Zahradnictv%C3%AD
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/magnolie-namnozite-ze-semen-je-to-slozitejsi-nikoli-vsak-nemozne
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ke každému komentu si nyní můžete napsat ještě jeden zdarma!!!