Kenjin Juku - Večer japonské kultury v Plzni

Je zajímavé, jak se někdy věci sejdou. Člověk se za svými zájmy honí, shání, hledá, aby se pak seběhlo všechno v tu samou dobu. A tak se stalo, že ten samý týden, co jsem začala chodit na japonštinu, měl v Plzni vystoupení japonský divadelní soubor Kenjin Juku. A to ještě v době, kdy mi vystoupení nekolidovalo ani se školou, ani s prací, ani se zábavou. A tak jsme s přítelem zakoupili lístky a vyrazili jsme "do divadla". A stálo to za to.

Jak jsem se začala učit japonštinu

Ti z Vás, kteří už mě nějakou dobu znají, vědí, že si už hodně dlouho pohrávám s myšlenkou učit se japonštinu. Občas se snažím učit hiraganu, občas nějaká ta slovíčka či fráze a občas dokonce i kanji. Všechno tohle "občas" se dělo více méně nárazově. S pocitem, že se jedná jen o přechodné nadšení, nepociťovala jsem nutnost do učení tohoto jazyka investovat víc, než tabulku hiragany a katakany, staženou odkudsi z internetu. Až do nedávna...

Kam jsem to vlezla?

Začal čtvrtý týden semestru. Sedím v posluchárně a čekám, až začne přednáška. Kolem mě to hučí jako v úle. Každý tu někoho zná, každý se s někým baví. Diskutují o předmětech, o učitelích, probírají plány na odpoledne, na večer, na zítra. Jen já mlčím. Během celého měsíce se mi nepoštěstilo narazit na jedinou osobu, která by mi byla alespoň malinko sympatická a - hlavně - která by byla ochotná se se mnou vůbec bavit.