![](http://i529.photobucket.com/albums/dd335/Tatsume/My%20Photos/Kenjin%20juku/P1030905.jpg)
Už těsně po příchodu do kulturního domu Peklo, kde se představení konalo, jsme se shodli, že peníze utracené za lístky určitě nejsou peníze vyhozené. Sál byl ještě zavřený, ale i tak k nám doléhaly zvuky shamisenu a mezerou ve dveřích jsme zahlédli tanečnice v nádherných kimonech. Než nás pustili do sálu, využili jsme čas, abychom si prohlédli "suvenýry", které bylo možno si zakoupit: Reprinty fotografií z Japonska a kaligrafií, pravé japonské čaje té nejvyšší kvality, kniha o záštitách samurajských mečů. Upomínky na akci jistě stylové, nicméně taky drahé. A to hodně.
![](http://i529.photobucket.com/albums/dd335/Tatsume/My%20Photos/Kenjin%20juku/P1030875.jpg)
![](http://i529.photobucket.com/albums/dd335/Tatsume/My%20Photos/Kenjin%20juku/P1030864.jpg)
Větší část vystoupení už proběhla a nám začínají tuhnout krky a bolí nás záda. S povděkem proto vítáme vyhlášení čtvrthodinové pauzy. Patnáct minut nám tak akorát stačí, abychom si protáhli těla, trochu se napili a prohodili pár slov se známými. Pak se vracíme na svá místa, představení pokračuje.
Hned po přestávce jsme svědky ukázky čajového obřadu. V globálu celkem nezáživná věc mě fascinuje tolika detaily, až valím oči. Mistryně čajového obřadu dokázala, že mi při sledování toho, jak skládá ubrousek, aby rituálně otřela misku na čaj, spadla čelist údivem. Nutno dodat, že to během vystoupení nebylo poprvé. Vůně pálených vonných tyčinek a jemné čajové aroma, které se šíří po celém sále, mě ukolébává do příjemné letargie. Musím se ale rychle zase probrat a naostřit smysly. Blíží se totiž poslední část vystoupení: tameshigiri.
Bohužel, právě teď mi dochází baterie ve foťáku, a tak ukázky umění zacházení s mečem a přesekávání rohoží sleduji s rozhořčením a vztekem. I tak je ale sledování mistra Nakagawy skutečný zážitek. Pět proutěných rohoží je během chvíle rozsekáno na cimprcampr. Atmosféru k tomu dobravují již zmíněné tklivé tóny flétny shakuhachi.
Během okamžiku je po všem. Večer s Japonskou kulturou skončil. Ještě využíváme možnosti vyfotit se se souborem a pak odcházíme domů. Po cestě probíráme to nejzajímavější z celého vystoupení a ty nejlepší momenty. Doma pak až do půlnoci živě diskutujeme o meči Nakagawy-senseie a v bujaré náladě prohlížíme fotky...a příště na to pojedeme do Prahy ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ke každému komentu si nyní můžete napsat ještě jeden zdarma!!!