Dobro došli v Orebiči part 2

S nadějí, že je již všechno v pořádku, rozhodli jsme se naplánovat nějaké výlety po okolí. Náš delegát nám jich nabídl celkem dost, mně osobně se však na žádný už od začátku nechtělo, zřejmě zapracovala únava po dlouhé cestě a nechuť se kamkoliv plahočit nebo se někde smažit 6 hodin na sluneční výhni. Po shlédnutí předpovědi počasí na příští dny jsme se ale usnesli, že přeci jen vyrazíme alespoň na půldenní výlet na Korčulu.

Zakoupili jsme tedy v předprodeji lístky na přepravu lodí s tím, že vyrazíme, až se nám to bude hodit. Třetí den se počasí ještě zhoršilo. Vítr zesílil, nebe se zatáhlo a z otevřeného moře přišly dost velké vlny. I tak ale stále bylo dusno, které nás doslova přibilo k zemi a my byli rádi, že můžeme ležet na pláži a občasně si jít zaplavat. Moře ale bylo neklidné a tak uplavat i pár metrů bylo docela namáhavé. A tak nám uplynul další den, zakončený celkem dlouhou procházkou do města. Ukázalo se, že město je od našeho hotelu dost daleko a že není koupit kde nějaký suvenýr. Stánky s mušličkami, náramky a pohlednicemi, nebo obchůdky vonící levandulí a lákající koupit si velmi kvalitní olivový olej nebo pálenku místní výroby, které jsme znali z jiných letovisek, tu prostě chyběly.. Kromě dvou krámků, které bych nazvala "Chorvatským žlutogangem" tu nebylo nic.

Čtvrtého dne jsme tedy vyrazili na ostrov Korčula, do stejnojmenného města. Cesta loďkou trvala asi 15 minut a pak jsme se ocitli přímo pod hradbami starého města, které podle pověsti založil trójský hrdina Antenor. Zda je to pravda, nebo ne, to se nedozvíme. Jisté ale je, že již ve 4. stol. př. n. l. zde byla řecká osada. Díky své strategické poloze se zde za dobu její existence vystřídal bezpočet vládců, mimo jiné spadal Korčula pod i Benátky a Janov. Stará část města je obehnána hradbami, není ale příliš velká, za čtvrt hodinky ji pohodlně obejdete. V centru města se nachází goticko-renesanční katedrála Sv. Marka, do které jsme se ale nakonec nepodívali, protože jsme nebyli vhodně oblečení (slečny a dámy, pokud plánujete podívat se do nějakého významnějšího kostela v Chorvatsku, vezměte si s sebou sukni pod kolena a šátek přes ramena, jinak vás tam nepustí). V blízkosti též nalezneme pozůstatky údajného rodného domu Marka Pola. O kočule by se toho dalo napsat mnoho, mým cílem ale není sepsat zde historii a seznam zajímavostí, a tak zájemce odkážu na tyto stránky a zmíním jen, že právě Kočula byla místo, kde se nám podařilo nakoupit suvenýry pro sebe a dárečky pro zbytek rodiny.

Počasí se po návratu z výletu nevylepšilo, ba naopak se zhoršilo a začalo pršet. Propršela i polovina následujícího dne. Z televize jsme se dozvěděli i důvod tohoto náhlého zhoršení počasí, ve vnitrozemí Chorvatska se totiž přehnal uragán, který způsobil rozsáhlé povodně. Na pobřeží se pak tento uragán spojil s Bórou, tedy silným studeným větrem vanoucím ze severu, který ze dne na den dokáže srazit teplotu i o dvacet stupňů. To, co dorazilo k nám, byl jen slabý dozvuk. I tak nás ale budily silné bouřky.

Další dny proběhly již bez jakýchkoliv anomálií a my je strávili koupáním, procházkami do města a focením. Přesunu se tedy k poslednímu dni našeho pobytu. Odjezd od hotelu byl naplánovaný na třetí odpoledne, právě tento den jsme se tedy rozhodli využít kompenzace, kterou nám hotel nabídl, a zajít na all inclusive oběd. Všem nám chutnalo a na cestu se pořádně posílili. Z autobusu jsme pak byli jediní, kdo, co se jídla týče, cestoval na lehko a na českých hranicích jsme se nehnali na první pumpu pro bagety. Když se nachýlila  doba odjezdu, přesunuli jsme se na místo, odkud nás měl vyzvednout minibus, abychom se přepravili k trajektu. Zapomněli jsme ale, jak jsou Chorvaté dochvilní a tak nám dost zatrnulo, když minula dobra odjezdu a mikrobus stále nikde. Nakonec se ale objevil a přívoz jsme stihli. V Ploče jsme nastoupili do autobusu a až na dvou a půl hodinové čekání na Chorvatsko-Slovinských hranicích (protože Slovinci tradičně vyváděli a zavřeli hranice pro všechny autobusy, aby prohledali autobus jedoucí z Bosny a Hercegoviny, všechny Bosňáky vyhnali ven, nechali je projít celnicí a osobní prohlídkou a zkontrolovali jim zavazadla) proběhla cesta domů bez problémů. Doma nás přivítalo studenější počasí a město celé uzavřené kvůli trojboji, ale o tom zase až někdy příště.