Opožděně o plesu, na který bych asi nešla, nebýt toho, že jsem na něj dostala lístky...

Plesy a taneční zábavy, to byly až donedávna události, kterým jsem se vyhýbala. Jednak nebylo s kým na ně chodit, jednak jsem neuměla tancovat (a vlastně si pořád netroufám tvrdit, že bych to nějak uměla). Situace se tedy změnila - snad k lepšímu a tak je jen na místě, že si s přítelem občas vyhlédneme nějaký ten ples, oblékneme se do společenského a jdeme se bavit. Nebo se o to alespoň pokoušíme. Se zpožděním se zde tedy hodlám rozepsat o návštěvě jednoho takového bálu.

Vzhledem k výše napsaným řádkům není asi nijak podivné, že jsme se vypravili na studentský ples ZČU. Loňský rok se pořadatelé pořádně vytáhli a vytasili se s tématem "kasíno", jehož potenciál využili, jak to jen šlo. A tak jsme byli řádně natěšení, o to víc, že jsme lístky dostali za odměnu. A letošní téma "Hollywood" slibovalo červený koberec a hvězdnou atmosféru.

Bohužel, na rozdíl od loňska, mi celý ples připadal jako nafouknutá bublina. Oficiální začátek plesu se posunul o půl hodiny, aby pak byl zahájen módní přehlídkou, která už ale zajímala málokoho. Většina lidí se zajímala o bar a pivko a slečny nervózně přešlapovaly, jak už je bolely nohy. Kapela, která měla hrát k tanci a poslechu, hrála spíše jen k poslechu. Polka, valčík a waltz, pár ploužáků, to bylo všechno ze společenských tanců, čeho jsme se dočkali. Zbytek repertoáru připomínal diskotéku a "tanec" představovalo nudné přešlapování na místě a neustálé otloukání od připitých lidí kolem. Změnu repertoáru po nástupu DJ kolem půlnoci jsem nezaznamenala. Navíc, moderátorovi nebylo po většinu času rozumět a celý ples se tak nějak nesl s nádechem nudy na pozadí. Byli jsme tedy celkem rádi, že jsme chytili taxi a mohli jet domů, shodit ze sebe kouřem nasáklé šaty, osprchovat se a jít spát.

A protože jsem huba nevymáchaná, nenechala jsem si tuto kritiku pro sebe. Dozvěděla jsem se, že to není možné, že se lidi přeci bavili a de facto mi bylo nepřímo řečeno, že jsem kráva blbá a můj přihlouplý názor je nezajímá, i když každý má právo říct, co si myslí.

Na obranu organizátorů ale musím říct, že organizovat ples - příležitost k tanci - v atmosféře, kdy se většina návštěvníků vrhne k baru hned, jak přijdou, jen aby pro sebe urvali to pivko, které je nehorázně drahé, není nic lehkého. Lidé se vydávají za dámy a gentlemany, aby se pak motali přiopití po sále a pokřikovali na okolí přisprostlé nadávky. Všichni velcí "tanečníci", kteří sami o sobě prohlašují, tak to na parketě roztočí, jen přiblble přešlapují na parketu. Smutná skutečnost většiny plesů v naší krásné, malé, zapadlé vlasti. A jak tak poslouchám rodiče a prarodiče, není to jen problém naší generace.

Abych ale ples jen nehaněla, musím teď pochválit těch pár věcí, co se mi líbilo: Začnu tématem, dostatečně abstraktním na to, aby dalo příležitost všem se do sytosti "vyřádit" na kostýmech, jedno, jestli jste se rozhodli jít za filmovou hvězdu či za postavu z filmu. I módní přehlídka se mi líbila, nad některými modely jsem doslova uslintávala. Jen, kdyby mě tak nebolely nohy. Půlnoční ohňostroj byl taktéž úžasnou podívanou. Ani si netroufám odhadnout, jaká částka doslova vyletěla do vzduchu, ale podívaná to byla nádherná.

Plesová sezona pro mě skončila. Zbývá mi jen nechat si vyčistit šaty, na kterých mám flek od vína, ač jsem žádné nepila. Budu teď zase asi tak rok prohlížet fotky a těšit se na další ples, na který se nám poštěstí jít. A ze kterého asi zase přijdeme zklamaní, budeme smrdět cigaretami a o kterém si po čase budeme říkat, že to přeci mohlo být mnohem horší...