Skončil první den semináře. Odpolední trénink dospěl k závěru, formality a fotografování se odbyly s patřičnou vážností a s upřímným úsměvem. Všichni zúčastnění odešli do restaurace, něco pojíst a trochu se pobavit. Jenom já zůstávám v hale hořické sokolovny, která nyní slouží jako dojo. Konečně jsem sama, konečně mám čas na sebe...
„Svoboda znamená zodpovědnost. To je důvod, proč se jí většina lidí bojí.“ — George Bernard Shaw
sobota 27. června 2015
neděle 7. června 2015
Japonský den v Plzeňské zoo
Jistě jste měli možnost si všimnout, že asi tak poslední rok, možná i déle, mám velmi, velmi špatnou příspěvkovou morálku, a že na rozdíl od doby, kdy jsem s blogem začínala, to zde poněkud skomírá. Ne, že by se toho v mém životě dělo málo, a já tak neměla o čem psát - právě na opak, děje se toho až, až, a já nestíhám měnit náměty v příspěvky. S odstupem času navíc zážitky ztrácí na zajímavosti, nejzajímavější momenty blednou a ze zamýšleného barvitého článku často zůstane jen torzo, které už nelze dokončit, a které je ve své nynější podobě neprezentovatelné. A tak mnoho nápadů na články jen prosvištělo kolem mých mozkových hemisfér, a upadlo v zapomnění.
Přesto bych se chtěla podělit o pár zážitků z nedávné události, které jsme se spolu s přítelem a se sestrou zúčastnili, totiž Japonského dne, který pořádala Zoo a BZ Plzeň. Letošní program se od toho loňského vlastně skoro nelišil (více si můžete přečíst zde), a tak se omezím jen na pár myšlenek, postřehů a zajímavostí, protože většina toho, co jsem chtěla napsat, už zmizela v zapomnění, a nechci, aby zmizel i ten zbytek...
sobota 6. června 2015
Překonaná očekávání z Malého divadla Kjógenu
Přibližně před rokem jsem objevila úžasnou věc, zvanou kjógen. Jedná se o japonský divadelní žánr, který se nejvíce rozvíjel během 14. století našeho letopočtu. Kjógen znamená doslova humorné slovo, a tak už jistě nemusím vysvětlovat, že se jedná o žánr komediální. Nejrychleji a nejpřesněji tento žánr krátkých vystoupení vystihuje v češtině užívaný termín japonská fraška - jasné, stručné a přesné.
středa 3. června 2015
Můj druhý blog vstává z mrtvých
Ti z vás, kteří navštěvují můj blog v pravidelnějších intervalech, si jistě vzpomenou, že jsem kdysi měla blogy dva. Zatímco tento byl věnovaný - řekněme - sebereflexi, ten druhý byl zaměřený čistě studijně a obsahoval výpisky z různých knížek. Bohužel jich obsahoval až moc a až moc detailních, a tak jsem se rozhodla svůj studijní blog zrušit...
neděle 31. května 2015
Nesnáším loučení
Nesnáším, asi pro to, že se loučit neumím. Dřív jsem neměla s kým se loučit. Když vás nikdo nevítá, a nejste nikde přijatí, také se s vámi z pravidla nikdo neloučí. Já dlouhou část svého života nikde vítaná nebyla, a tak mi odpadly starosti s loučením. Odpadly emoce, trapné ticho, mokré ruce, které je potřeba si podat a smutek, nedej bože, vzpomínky. Nikdo vám nebude chybět a vy také nechybíte nikomu. Svým způsobem je být outsiderem vlastně svoboda.
neděle 10. května 2015
Jedno smutné zjištění,...
…že aikido
pramení ze srdce. A bolestivé
konstatování, že mé srdce je zraněné a bolí, bože všemohoucí, jak moc bolí.
Jak
má potom být moje aikido dobré?
sobota 9. května 2015
Hudba na blogu končí (alespoň prozatím)
Ano, je to tak. Po téměř deseti letech ukončily provoz internetové stránky Grooveshark.com, které nabízely sdílení hudby pomocí malého přehrávače. Jelikož jsem zatím nenašla žádnou jinou stánku, která by 1) umožňovala takto sdílet hudbu a 2) vyhovovala mým nárokům, budete se muset obejít bez muziky. Alespoň do doby, než najdu vhodnou náhradu...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)